Občasník 03/2017
Není čas na nic krom flákání se po kopcích…
Tak co se dělo:
O víkendu 9.-10.6. proběhl malej, ale moc pěknej vandr na Borůvkovou horu, která je rozepsaná. Už je toho rozdělaného moc, ale ono je pořád kde lítat po kopcích a na tohle nějak nezbývá čas
Monitor už je, ale V proměnách času není dodělané, asi ho nějakou dobu nebudu dělat. Takže asi do zimy voraz. Zatím si kupte knížku Horské chaty v Jeseníkách
Kolo je doskládané, už proběhly i dvě zkušební jízdy (nic nikde neupadlo), každá měla závratných 13 kilometrů. Po 10 letech na kole, docela boj…Teď už jen trénovat na ten blbej nápad, co jsem zmínil v občasníku č.2.
Třetí červnový víkend byl docela upršený a proválený doma, krom hodinového bazénu na Priessnitzu. V sobotu večer přiletěl na okno kroužkovaný holub, který byl postřelený, dali jsme mu něco nazobat a když jsem ho chtěl chytit a podívat se, jak moc je zraněný tak se lekl a uletěl.
Vedro a práce… Ale zase taková nuda to nebyla, na FB se rozjela zajímavá diskuse o stavbě chaty na Vřesové studánce. Všichni byli slušní a nikdo se neurážel, každý jen napsal svůj názor.
obludnost
Blíží se poslední červnový víkend a už mě to zase tahá ven, nějak už mě nic nenapadá kam vyrazit, ale nakonec se plán našel. Moc suprová procházka do NPR Praděd s přespáním někde v prostoru. Dobrý to bylo do nedělního rána, chytl jsem nějaký střevní moribundus a návrat do civilizace bylo utrpení, místy jsem myslel, že nedojdu. Naštěstí došel. Info z cesty na FB.
V pátek jsem si byl koupit mapu Hrubého Jeseníku, rok se hledá doma a nikde není, je divné jak se věci z ničeho nic ztratí a až je člověk nebude potřebovat, tak se zase objeví A jak jdu jistě k pokladně, když vím co chci, tak zahlídnu knížku o Jesenických chatách, rychle prolistuju a vím že ji musím mít. Je moc pěkně zpracovaná s hromadou starých i nových fotek. Za 390 pěnez, nekup to.
V úterý 27.6. probíhala vernisáž výstavy Jesenické toulky aneb Jeseníkem zpátky v čase v Katovně. Nějak se mi tam ani nechtělo jít, ale nakonec jsem šel. Hrály tam děcka na kytary, něco zazpívali, pár lidí z města si tam střihlo proslov. No a co mě dorazilo, jak všichni se vrhli ke stolu s občerstvením, někteří se tam šli normálně jen najíst ani si neobešli tu výstavu. Co už, aspoň bylo okolo tabulí s fotkama místo a mohl jsem si to všechno v klidu a bez tlačení prohlídnout. Jinak v Jesenickém íčku mají moc fajn mapy ;-)
Před vernisáží ještě dorazila ta hlavní věc toho mého divného nápadu, brzy to přijde... Není to nic extra, ale bude sranda ;-)
Dneska 28.6. jsem cestou z práce potkal čápa, to asi bude patřit k těm malým prťatům v Supíkách.
já před léčebnou
Červen se blíží ke konci a další občasník bude někdy. Snad v červenci, pokud někde nezabloudím...